Naše babičky by pravděpodobně neřekly “řeším cévní tonus a lipidový profil”. Spíše by si uvařily hořký čaj, přidaly do jídla česnek a sáhly po bylinkách, které jsou po generace spojovány s lehkostí, klidem a lepším vnitřním rytmem. Dnes víme, že ani vysoký krevní tlak, ani zvýšený cholesterol bychom neměli řešit neověřenými sliby namísto léčby. Zároveň však platí, že některé rostliny mají v tradičním bylinkářství své pevné místo a u některých z nich výzkumy naznačují i mírný podpůrný účinek na krevní tlak nebo krevní lipidy.
Jaké byliny se používaly a používají dodnes?
Pokud bychom měli začít jednou “kuchyňskou klasikou”, byl by to česnek. V bylinářské tradici patří k rostlinám spojovaným s “očistou” stravy a podporou krevního oběhu. Není náhodou, že i dnes je jednou z nejčastěji zmiňovaných bylinných složek v péči o kardiovaskulární zdraví: podle NCCIH může česnek mírně pomoci snížit celkový i LDL cholesterol a omezené důkazy naznačují i vliv na krevní tlak. Má proto své místo v moderních receptech, například ve formě česnekového prášku. Vedle něj se dobře hodí prášek z květu ibišku, rostliny tradičně používané k přípravě osvěžujících kyselých nálevů. Právě ibišek patří mezi byliny, u nichž výzkumy naznačují podpůrný účinek na tlak.
Olivový list má také silnou bylinnou symboliku. Ve středomořské tradici představuje olivovník nejen plody a olej, ale také list jako součást rostlinné kultury každodenního života. Evropská agentura pro léčivé přípravky uznává tradiční použití olivového listu, zejména pro podporu vylučování vody při mírné retenci tekutin, ale modernější přehledy klinických studií také naznačují, že extrakt z olivového listu může mít příznivé účinky také na krevní tlak a některé parametry lipidového profilu.
Pokud se hovoří o “cévním napětí”, bylinkář pravděpodobně zmíní také hloh. Ne proto, že by ho prezentovala jako rychlé řešení vysokého tlaku, ale spíše pro jeho tradiční spojení s oblastí srdce, vnitřním neklidem a pocitem rozrušení. EMA uvádí tradiční použití listu a květu hlohu při dočasných srdečních potížích spojených s nervozitou, při mírném psychickém stresu a jako pomocný prostředek při usínání.
Zajímavým moderním detailem je také extrakt ze zeleného čaje 50%, bez kofeinu 15 mg. Tradiční čajový lístek je dnes spojován nejen s rituálem pití, ale také s obsahem katechinu. Přehledy klinických studií naznačují, že zelený čaj může mít měřitelný vliv na snižování celkového a LDL cholesterolu; starší metaanalýzy naznačují i možný malý přínos na krevní tlak, zejména u extraktů. V bezkofeinové formě navíc odpadá problém stimulačního účinku kofeinu, což je praktická výhoda pro citlivější osoby.
Z bylin a rostlin stojí za zmínku také list buchu, list medvědice lékařské a jalovce. Jemně odvádějí vodu z těla, což má významný vliv na cévní pohodu.
